kapitola 30

19. srpna 2011 v 21:15 | Chloé |  Strážci času- Probuzená temnota
Pro připomenutí... Dartík je krátce po smrti a naše partička utíká směrem na sever...
Kapitoly možná budu přibývat, ale kratší... :D Co říct? Ethan mě velice rozptyluje... :D

Dillon



Matt nás přemisťuje a náhle stojím po stehna ve sněhu. Okamžitě se do mě dává zima. Vítr silně fouká a do obličeje mi naráží ostré a malé vločky sněhu.
Rozhlížím se kolem. Vidím přibližující se postavu. Jakmile je dost blízko, spatřuji Matta. On mi jen ukazuje, ať ho následuji.
Všímám si, že na Matta vločky nepadají. Jako by se ho bálo i počasí. Oči má dál zlatavé barvy a já pomýšlím, že už se mu asi do původní hnědé nevrátí
Snažím se následovat Matta a mám co dělat, aby se mi v té vánici neztatil. Nesnáším tu bílou sračku!
Asi po pěti minutách namáhavé chůze ve sněhu vidím chatu.
Zalézám dovnitř a jsem vděčný za teplo, které vychází z roztopeného krbu.
Kolem něj sedí všichni mí přátelé a někdo se mi hned vrhá kolem krku. Rose! Pevně jí objímám a ona se lehce odtahuje.
Všímám si pohledů všech ostatních, které jenom dokazují, že tohle všechno není jenom špatný sen, ale krutá realita.
Matt nás všechny přejíždí pohledem, jako by skenoval, jestli jsme v pořádku. Má zarudlé oči id slz, ale já se mu nedivím. Je mi ho líto. Nikdo by neměl vidět umírat své příbuzné.
Isabela se tulí k Arkarianovi a ten jí ochranitelsky objímá. Ethan kouká do ohně a zahřívá si dlaně. Neriah přichází k Mattovi a zezadu ho objímá kolem ramen. Dává mu najevo, že jsme s ním.
"Kde jsme?" ptá se Rose po několika minutách tíživého ticha. Tohle je její styl… mluvit, když se nikdo jiný neodváží.
"Asi dva kilometry od města Ambračik. Severní Rusko, pobřeží Severního ledového oceánu je asi tři kilometry odtud," odpovídá bez mrknutí Matt.
"V Rusku?!" vykřikuje. "Krucipísek!" Rychle vytahuje mobil z kapsy od džín a vyťukává nějaké číslo.
"Není signál," oznamuje Matt. Rose s povzdechem hovor ukončuje
"Co tady budeme dělat?" utírá si poslední slzy Isabela.
"Chvíli tady budeme muset zůstat, nabrat síly a pak se vrhnout na L-Lathenii," vyplivává její jméno.
Opět nastává ticho, ale vidím na Rose, že chce něco říct. "Matte, je mi moc líto, c se stalo." Všichni se zarážejí nad její upřímnou poznámkou.
"Děkuju," přikyvuje a vypadá, že je docela vyveden z míry.
"A omlouvám se," šeptá. Čekal jsem, že si Rose bude Dartemisovu smrt vyčítat. "Měli jsme být rychlejší. A teď by třeba mohl žít."
"Rose, Věštbu nezměníš, i kdyby si tam byla celou dobu. Nevyčítej si to, prosím."
Když už to Rose vytáhla, tak si to trochu vyčítám také. Rose hned na začátku říkala, abych použil křídla, ale já jí neposlechl. Zůstal jsem s ní.
"Dillone, já bych zůstal taky. Nikdo z vás za to nemůže. Já zajdu do Ambračiku a chci, aby šel někdo se mnou. Rose, Ethane, nevadí vám to?"
"Můžu jít taky?" zajímám se.
"Ano, byl bych rád."
"Neriah, Isabelo a Arkariane. Zůstaňte tady a zkuste to tady nějak pofackovat. Nahoře jsou dva pokoje, tak bych řekl, že jeden bude pro holky, druhý pro kluky. Měly by tam být spacáky, takže by to chtělo to nějak uspořádat."
"Rozumím," říká Arkarian. Matt dělá menší pohyb ruky a z ničeho nic jsem oblečený v zimním oblečení. Stejně jako Matt, Ethan a Rose.
Vycházíme z vyhřáté chaty a opět se brodíme ve sněhu. Nevím, kudy jdeme, ale jdu za Mattem.
Už si nemyslím, že ho nenávidím, ale silně respektuji. Věřím tomu, že on by Rose nezabil. Věřím, že ho musel Christian nebo Lathenie přinutit. Najednou mi to nějak secvaklo. Chvoal jsem se jako idiot. Nevím, jestli za to může Dartemisova smrt. Ale vážím si ho a věřím, že je ten správný vládce. Že nás dovede k vítězství. Vlastně nikdy jsem o něm jako o vůdci nepřemýšlel. Jo, byl jsem nehoráznej idot!
Po chvíli se dostáváme na něco, co byste možná nazvali silnice. Oproti cestě, kterou jsme procházeli, je na ní jen deset centimetrů sněhu- té bíle sračky. Takže silnice. Jsem zvědavý, jestli tady jezdí auta, nebo kočáry s koňmi.
Nikdy jsem se nedostal mimo Austrálii. Teda, když nepočítám cestování časem… Ale vím, že Rusko není moc bohaté, alespoň ne takové malé vesnice, jako tato.
I po solnici je cesta docela namáhavá a do Ambračiku dorážíme až za hodinu.
Nevím, jestli bych tohle… seskupení domů nazval vesnicí. Je to rozhodně menší, než Angel Falls.
"Matte, kolik tu tak žije lidí?"
"Pod jeden tisíc."
"Aha." Až teď mi dochází, že jsem no… nesmrtelnému vůdci řekl jménem. Dyť i král Richard ho oslovil "pane".
"Dillone, opovaž se mi tak někdy říct!" ušklíbá se Matt
"Chápu… ne, nechtěl jsem říct nic dalšího," usmívám se.
"To je fuk, prostě mi tak neříkejte." Scházíme menší kopec a dostáváme se na miniaturní náměstí. U konce stojí malý, ale hezky zdobený kostelík. Nikde nejsou žádní lidé. Asi budou všichni zalezlé v kostele, Rucko je přeci jenom křesťanská země dodržující tradice.
"Zdrávst vuj!" křičí na nás někdo. Já se otáčím a zjišťuji, že na nás huláká nějaká skupinka kluků. Sakra, ani jsem si jich nevšiml! Matt jim něco odpovídá, samozřejmě rusky. Sice nevím, co právě řekl, ale ty kluci čučí na Rose. Provrtávám je pohledem a chytám Rose za ruku. Nevím proč, ale oni vyprskávají smíchy… rozbiju jim hubu a…
"Matte, kam jdeme?" stará se Ethan a ruší tak tok mých násilnických myšlenek.
"Musíme nakoupit nějaké jídlo a pití."
"Proč si nepoužil kouzla?"
"Snažíme se před Lathenií skrýt a takhle by nám to nevyšlo, kdybychom používali naše schopnosti. Hned by nás vyčmuchala."
Přicházíme do menšího, ale dobře zásobeného obchodu. Docela se divím, že je vůbec otevřeno. Matt nám dává pokyny, co máme kdo vzít.
Při cestě zpátky se nikde moc nezastavujeme
Když dorážíme zpátky i s nákupem, obloha se rychle zatahuje. Mraky jsou skoro černé a zase začíná hustě sněžit.
Ještě chvíli stojím na verandě a pozoruji blížící se bouři. Mám pocit, že čím je bouře blíž, tím je větší mráz.
"Dillone," volá Matt a já okamžitě jdu dovnitř. "Chtěl bych vám říct, že budu muset zablokovat schopnosti všech tady. Lathenie by nás mohla snadno najít. Tři nesmrtelní, dva napůl nesmrtelní… to je obrovská síla. Naše schopnosti jsou teď proti nám."
"Takže… už nebudu moct pohybovat věcmi myšlenkou?"
"Ne. Ale bude to jen dočasné."
"Na jak dlouho?" ptá se Isabela.
"Dokud nevymyslíme, jak zvítězit nad Lathenií. Ta bouře je její práce. A bude dál pokračovat, dokud lidstvo nesrazí na kolena."
"Ta Věštba," šeptá Neriah.
"Správně. Během několika hodin se lidé dozví o Lathenii a jak znám lidskou povahu, nebudou chtít dobrovolně podléhat její tyranii. Budou se bránit, ale ničeho nedosáhnou. Jak už jsme se dozvěděli, danou část Věštby vždy spustí nějaký faktor. Myslím, že tady půjde o přírodní katastrofy. Jedna z mála věcí, které lidi nezastaví a ze zoufalství se bohyni nakonec pokloní."
"A pak jdeme na řadu my," mračí se Ethan.
"Jo, dost jsem o tom přemýšlel… další část Věštby sice mluví o tom, že se Rose a Christian setkají…"
"Matte, promiň, že tě přerušuju, ale já… nikdy se neodhodlám k tomu, abych Christianovi ublížila, natož pak, abych ho zabila," mluví potichu Rose.
"A myslíš, že on by ti ublížil?"
"Já nevím… vůbec se v tom nevyznám."
"Rose, mě je strašně líto, co ti teď řeknu, ale Věštba se neplete, nedá se změnit. Christian je na straně Lathenie… můj otec je mrtvý. I když si teď myslíš, že Christianovi nic neuděláš, nebo on tobě, jeden z vás tak jako tak zemře. Jeden z vás se k tomu prostě odhodlá a ten bude vítěz."
"Já ti věřím," říká mu a dál už mlčí. Cítím, jak se v ní mele spoustu pocitů a snaží se udržet v klidu.
Nezlobím se na Matta, že jí to tahle přímo ochránil. Byl jenom upřímný…
Matt nám po jednom začíná blokovat naše schopnosti. První na řadu šel dobrovolně Arkarian. Když Matt dokončil svou práci, Arkarian se tvářil tak nějak překvapeně.
V té chvíli, kdy Matt blokuje mé schopnosti, cítím, že mezi mě a schopnosti staví jakousi bariéru. Pořád tam jsou, ale nemůžu je používat.
Jako poslední si je Matt blokuje i sobě. Ale nezdá se, že by chtěl skončit válečnou poradu.
"Tak to bychom měli… Ethane, zjistili jste, jak přivést Rochelle zpátky?"
"Ano… tak nějak."
"Co máš?"
"Jenom další hádanku… nebo spíš věty," nadechuje se nahlas čte. "Cit stejně pevný jako skála. Místo věčně smrti plné. Smrt nekončícího života vzkřísí ztraceného bojovníka." Nastává dlouhé ticho.
"Někdo nějaký nápad?" ruší Matt dusivé ticho.
"Pojedeme větu po větě… můžu?" ptá se Arkarian a Ethan mu podává list papíru. Chvíli ho studuje a pak říká. "Není to napsané ve formě básně, ani další Věštby. Jsou to prostě jenom… věty. Cit stejně pevný jako skála."
"Láska," odpovídá bez váhání Neriah.
"Láska, kterou Ethan stále cítí k Rochelle," přikyvuje Matt.
"Místo věčně smrti plné…"
"To zase bude mezisvětí, nebo podsvětí…" hádá Isabela.
"Rose, tys viděla Rochelle, když jsi šla pro Dillona do mezisvětí, ne?" Rose jenom přikyvuje. "Takže mezisvětí."
"Smrt nekončícího života… to je trochu složitější." Můj mozek se rozjíždí na plné otáčky, ale ne, že by mi to k něčemu bylo. Neriah opět boduje. Je vážně moc chytrá.
"Nekončící život… to je jasné, jako noc. Jde přeci o nesmtelného." V místnosti nastává ticho jako v hrobu. Takže jestli to správně chápu… v mezisvětí musí zemřít nějaký nesmtelný, aby to oživilo Rochelle. Máme tu tři nesmrtelné. Matt, Neriah a Rose. Arkarian a Isabela mají jenom schopnost pozastavené stáří, takže se to na ně nevztahuje.
"Tohle nejde," šeptá Ethan, ale i tak ho všichni jasně slyšeli. Očima propaluje podlahu a po chvíli se je odhodlává zvednout. "Nemůže zemřít nikdo z vás tří, aby to zachránilo Rochelle." Je na nic, vidět ho takhle zničeného. Pro svojí spřízněnou duši by udělal cokoli… skoro cokoli. Jediné, co by nedovolil, by byla smrt jeho přátel.
"Jasně, že jde," pronáší plameně Rose. "Nikdo z nás umírat nemusí. A přesto to Rochelle zachrání."
"Nerozumím ti," mračí se Arkarian.
"Co kdybychom nalákali Lathenii a Chrise do mezisvětí? Tam proběhne poslední bitva a jestli se podaří je tam dostat, je jasné, že se Rochelle vrátí. Bitva proběhne tak jako tak, jenom nevíme, kde. A jak Matt řekl, já nebo Christian zemřeme… on je taky nesmtelný. Ať výsledek dopadne tak nebo onak, jeden nesmrtelný zemře." Všichni překvapeně valí oči a Ethanovi se v nich blýská naděje a ostatní mlčí. Takže nemusí zemřít nikdo z našich přátel, a přesto Rochelle ožije. Jo, dneska mi to fakt pálí…
Dobrá lest, s tím mezisvětím.. Lest?! A lstí se zrodí ztracený život… Takže tím máme Věštbu rozluštěnou.
"A co bude dál?" zajímá se Isabela.
"Musíme vymyslet, jak zajistit, aby Rose přežila střet s Christianem a tím pádem, abychom vyhráli," prohlašuje pevně Matt.
"Brnkačka," vzdychá Rose.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 C.V.O.K. C.V.O.K. | Web | 20. srpna 2011 v 13:19 | Reagovat

Sánka dolu šéfe o_O Ja nechápem... Vážne nechápem ako dokážeš niečo také vymyslieť... o_O Tak zamotať, skomponovať... Sakra. Vieš že teraz do teba budem hučať a hučať, kým nepribudne ďalšia kapitola? jooooj!

2 rabbit2 rabbit2 | E-mail | 22. srpna 2011 v 0:51 | Reagovat

Zatraceně já tu dlouho nebyla :-x  Promiň, promiň, promiň... Ani nevím u jaké kapitoly jsem skončila, snad to doženu =) já teď poslední dobou nevím co dřív :-D

3 Chloé =)) Chloé =)) | E-mail | Web | 22. srpna 2011 v 10:40 | Reagovat

[1]: Děkuju :) Já vím, vím, bude, neboj se :)

[2]: Jo, všimla jsem si :-D Ale to neřeš, hlavně, že sis vzpomněla :-D

4 svobi svobi | 23. srpna 2011 v 9:51 | Reagovat

Hmm...Rusko a křesťané O_O ...To by mě zajímalo jestli to myslíš vážne.(A pokud jo,tak co máš proboha ze zeměpisu :-)

5 Erin Erin | E-mail | Web | 23. srpna 2011 v 9:54 | Reagovat

Em... víš, že to vypráví Dillon? A Dillon... :-D Pro mnohé je to, jak to říct slušně :-D No, Ethan mu říká zmrd... Ale já se nebudu na nic vymlouvat. Nevěděla jsem to a psala jsem to večer a už se mi nechtělo nic hledat, takže se omlouvám, očividně jsem vsadila na špatnou kartu :-D No co, děkuji za upozornění, hned to napravím :)

6 Erin Erin | E-mail | Web | 23. srpna 2011 v 9:59 | Reagovat

Em, tak koukám na net a netrefila jse se špatně... vážně to tam je. A jestli to bude i tak špatně, tak si půjdu stěžovat na Wikipedii! :-D¨
Já nechci kecat nějaké bláboli, ale stojí tam, že v Rusku převládá pravoslaví, a to je křesťanská církev, tak já už nevím :-|

7 svobi svobi | 24. srpna 2011 v 9:15 | Reagovat

[6]:jo...Máš pravdu,moje chyba:)Tu školu už "potřebuju" :-! jako sůl :-(

8 Kate Kate | E-mail | Web | 24. srpna 2011 v 10:22 | Reagovat

ahoj nic vím než super, úžasný, nejlepší se na to říct nedá :D :D

9 Chloé =)) Chloé =)) | E-mail | Web | 24. srpna 2011 v 10:43 | Reagovat

[7]: V pohodě :-) A kvůli tomuhle školu rozhodně nepotřebujeme :-D

[8]: Děkuju moc :-)

10 rabbit2 rabbit2 | E-mail | Web | 25. srpna 2011 v 0:03 | Reagovat

Tááák. Už jsem se konečně dostala ke čtení :D :D Tys to teda zdramatizovala. Svět skoro na padnutí a strážci se vyhřívají u krbu xDDD Jen vtipkuju, chápu to a je to moc pěkný :D
Jinak, Matt má víc štěstí než rozumu jak u tebe, tak i u mě :D. Tady ho před kudlou zachránil Dartík u mě zase Dillon... Borec xD jáj šibe mi, promiň :DDDD

11 Erin Erin | E-mail | Web | 25. srpna 2011 v 10:03 | Reagovat

[10]: Tak když můžou *krčí rameny* :-D
Jo Matt je... dítě štěstěny, ale s tím by se dalo něco udělat *zlý úsměv* :-D
Děkuju a víš co se říká... jebe vám, pojďte k nám! :-D

12 rabbit2 rabbit2 | E-mail | Web | 25. srpna 2011 v 10:16 | Reagovat

:-D  :-D jooo :D

13 sussanah de silva sussanah de silva | Web | 27. srpna 2011 v 11:44 | Reagovat

kruci já už úplně zapomněla, co se dělo předtím! to abych si to přečetla znova :-D

14 Erin Erin | E-mail | Web | 27. srpna 2011 v 12:58 | Reagovat

:-D  :-D Neomezuj se :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama